Dielektrika

Fyzika normálních dielektrik

Výukové metody

    Po stanovení výukového cíle musí učitel zvolit vhodnou výukovou metodu, aby tohoto cíle bylo dosaženo. Výuková metoda je tedy jakási cesta k naplnění výukového cíle. Volná definice výukové metody podle J. Maňáka (1990) zní: "koordinovaný systém vyučovacích činností učitele a učebních aktivit žáka, který je zaměřen na dosažení učitelem stanovených a žáky akceptovaných výukových cílů". Efektivnost výukových metod je tím větší, čím větší mírou dochází k aktivnímu zapojení žáka do výuky. Tato myšlenka je zřejmá v práci S. Shapira (1992), který uvádí u jednotlivých metod i procentuální podíl zapamatovaného učiva. O těchto procentuálních hodnotách lze diskutovat, přesné číslo samozřejmě úzce souvisí s dalšími vlivy (nejen s použitou výukovou metodou), a proto poskytuje následující tabulka spíše orientační údaje.
Výuková metoda Zapamatování
výklad 5%
čtení 10%
audiovizuální metody 20%
demonstrace 30%
diskuse ve skupinách 50%
praktická cvičení 70%
vyučování ostatních 90%
    Výukové metody můžeme klasifikovat podle nejrůznějších hledisek. Následující stránky ukazují možná rozdělení výukových metod.

Klasifikace výukových metod podle I. J. Lernera (1986)

Komplexní klasifikace základních skupin metod výuky podle J. Maňáka (1990)



Zpět na úvodní stránku                                                Zpět na Didaktika