Dielektrika

Fyzika normálních dielektrik

Taxonomie afektivních cílů podle D.B. Kratwohla

    Zatímco hierarchie taxonomie kognitivních cílů je založena na vzrůstající komplexnosti kognitivních procesů, taxonomie afektivních cílů je budována na základě postupného zvnitřňování hodnot vychovávaných subjektů. Kratwohlova taxonomie obsahuje 5 úrovní a byla vytvořena v roce 1964.

1.    přijímání (vnímání)
    Tuto úroveň můžeme charakterizovat jako ochotu žáka přijímat a vnímat podněty. Žák sleduje výklad, naslouchá učiteli a spolužákům či věnuje pozornost řešení vzorové úlohy na tabuli. Úroveň můžeme dále rozdělit na subkategorie, a to podle stupně vnímavosti vůči podnětům.

2.    reagování
    Reagováním žák projevuje větší zainteresovanost v procesu výuky. Od pouhého pasivního vnímání přechází k aktivní činnosti a zapojuje se do výuky. Reakce pak přináší pocit uspokojení, který plyne z dobrovolného rozhodnutí reagovat. Toto emoční pozadí nemusí být vždy patrné navenek.

3.    hodnocení (oceňování hodnoty)
    Na třetí úrovni již žák oceňuje jevy, chování a další procesy. Rozděluje je na žádoucí, užitečné a nežádoucí. Podle rozdělení je pak motivován. Pokud nějaký jev posoudí jako velice užitečný, cítí jistý závazek, který dále ovlivňuje jeho chování. Subkategorie této úrovně jsou:
  • akceptování hodnoty
  • preferování hodnoty
  • přesvědčení o hodnotě

4.    integrace hodnot
    Postupným zvnitřněním hodnot nastávají situace, ke kterým se vztahuje více než jedna hodnota. Tento vzniklý konflikt řeší žák integrováním a strukturováním hodnot, čímž vytváří jakýsi žebříček hodnot. Zařazením hodnoty do tohoto žebříčku se stabilizuje chování, které by jinak bylo nepředvídatelné.

5.    zvnitřnění hodnot v charakteru
    Na nejvyšší úrovni již hodnoty získávají pevné místo v hodnotové hierarchii jedince. Tato hierarchie plně a dlouhodobě řídí chování jedince. Hodnotový systém se integruje do charakteru jedince a vytváří se tak osobní životní filozofie. Patří sem i vybudování "fyzikálního obrazu světa". Úroveň můžeme dále rozdělit do následujících subkategorií:
  • generalizovaná zaměřenost
  • charakterová vyhraněnost

    Taxonomii afektivních zpracoval i již zmiňovaný Niemierko. Jeho rozdělení vychází z taxonomie Kratwohlovy, ale je upraveno a zjednodušeno pro využití v učitelské praxi. Niemierko rozdělil míru zvnitřnění do dvou úrovní a každou z nich do dvou subkategorií.

  • 1. úroveň
účast na činnosti
    Žák provádí vědomou selekci podnětů a činností. Tato selekce odpovídá přijaté roli. Žák není iniciativní, pouze se v dané situaci pokouší adaptovat a zorientovat.
podjímání se činnosti
    Žák již je zainteresován. Samostatně se pouští do činnosti a organizuje ji. Jednání je stále málo upevněné

  • 2. úroveň
naladění k činnosti
    Na této úrovni je žák pozitivně naladěn k vykonávání dané činnosti. Naladění chápeme jako trvalou vnitřní potřebu a dodatečné kladné hodnocení výsledků činnosti. Žákovi však chybí širší zobecnění vlastního vztahu k činnosti.
systém činnosti
    Žák si vytvořil harmonicky uspořádaný soubor zásad jednání a s těmito zásadami se identifikoval. Pomocí těchto zásad reguluje svoji činnost.


Zpět na úvodní stránku                Zpět na Didaktika                Zpět na Taxonomie výukových cílů